Trakénský kůň
Původ a historie
Ve východní Prusku, které od 13. století ovládal řád německých rytířů, byli chováni koně, z nichž byl o několik století později vyšlechtěn trakénský kůň. U tohoto plemene se bezezbytku naplňuje chovatelský ideál všestranného sportovního koně.
Ve středověkém východním Prusku byla stáda řádu německých rytířů tvořena domácími švejky, malými selskými koni, kteří byli velmi otužilí a skromní. V roce 1732 založil Bedřich Vilém I. Pruský, poblíž měst Gumbinnen a Stallpönen (v současnosti se jmenující Gusev a Nestorov) nacházejících v ruské Kaliningradské oblasti, hřebčín, který brzy začíná plnit úlohu hlavního dodavatele hřebců pro celé Prusko. Trakénský hřebčín se stal věhlasným díky výkonným jezdeckým koním a koním kočárovým, jejichž předností byla rychlost a vytrvalost.
Koncem 18. století se začala prudce zvyšovat poptávka po vojenských koních, v důsledku čehož byl v trakénském hřebčíně (v roce 1787), zaveden propracovaný systém metodickového chovu koní s přísným testováním koní a hodnocením původu. Tento systém byl postupně zdokonalen natolik, že se stal vzorem pro ostatní významné evropské chovy.
V 19. století se ke zlepšování chovu využívali angličtí plnokrevníci a kvalitní arabští hřebci, postupem času začali převládat plnokrevníci. Právě zásluhou propracovaného systému dokázal trakénský kůň získat nejlepší vlastnosti plnokrevníka a přitom si zároveň uchovat i vlastní charakter. Značný vliv na trakénského koně měl anglický plnokrevník Perfectionist (narozený roku 1893), v téměř všech rodokmenech moderních trakénů se objevuje krev tohoto hřebce.
Chov elegantního a houževnatého trakénského koně se úspěšně rozvíjel až do roku 1944, kdy v důsledku válečných událostí bylo rozhodnuto evakuovat chov trakénského koně z Východního Pruska. Důsledky tohoto rozhodnutí byly však tragické, na západ se dostalo z původních mnoha tisíc jen asi 1200 koní, kteří však v situaci poválečného Německa neměli příliš nadějí na přežití. Trakénský kůň se tak ocitl na pokraji vyhynutí a jen díky značnému úsilí správců plemenné knihy k tomu naštěstí nedošlo. Zbylí trakéni byli znovu registrováni a chov se podařilo obnovit tak, že se trakénský kůň plným právem považuje za nejušlechtilejšího evropského teplokrevníka.
Popis plemene
Ve vzhledu trakénského koně se příkladným způsobem uplatňuje krev anglického plnokrevníka, vynikající exteriér trakénského koně je velmi podobný exteriéru plnokrevníka. Nejlepším důkazem je hlava, naprosto ušlechtilá až aristokratická. Profil je rovný, ušlechtilý vzhled hlavy umocňují velké oči. Elegantně formovaný a vysoko nesený krk dokresluje nádherný vzhled. Šikmá a dlouhá lopatka umožňuje v každém chodu naprosto volný a pružný pohyb. Trup s pěkně klenutými žebry je středně dlouhý a má zaoblenou, dobře osvalenou záď. Nohy jsou pevné a suché, mají dobře tvarované klouby a krátké holeně. Kopyta jsou pevná a zdravá. Elegance trakénského koně je umocněna vysoko nasazeným ohonem. Povoleny jsou všechny barvy. Výžeh trakénského koně má tradiční motiv losích parohů.
Charakteristika
Plnokrevná krev se příznivým způsobem odrazila i v povaze trakénského koně, ta se vyznačuje značnou odvahou. Spolu s tím se však zachovala díky pečlivé plemenitbě i značná odolnost a vytrvalost. To ve svém součtu tvoří z trakénského koně věhlasného a oblíbeného sportovního koně.
Plemenné znaky
Výška v kohoutku se pohybuje v rozmezí 162 - 165 cm.
Obvod hrudi nemá překročit hranici 200 cm.
Minimální obvod holeně je 20 cm.
Hmotnost je 550 až 600 kg.
Využití
Kdysi pro vojenské účely hojně využívaný trakénský kůň je v současnosti koněm především sportovním. Parkur, drezúra, všestrannost, ale i vozatajské soutěže, tady všude se trakénský kůň uplatňuje tím nejlepším způsobem.
