Freiberger

 

Freiberg je plemeno horského koně, chovaného hlavně v alpských oblastech Švýcarska, kde se využívá také jakožto tažné zvíře náhradou za techniku, s cílem snižovat emise a zvyšovat tak čistotu ovzduší.

 

Historie a původ

Freiberský kůň je nepříliš staré plemeno z konce 19. století. Jeho počáteční kořeny směřují k hřebci Vaillant, narozenému roku 1891, v jehož krvi mimo jiné koluje i krev norfolkských klusáků. V chovu freiberga se objevilo jak plemeno normanské a belgické, tak dokonce i arabský plnokrevník, což můžeme u freiberského koně částečně sledovat podle tvaru hlavy.

 

Začal se chovat v západním Švýcarsku v pohoří Jura a tato tradice se zde udržela až do dnešních dob. V jiných oblastech se s tímto koněm setkáme jen ve výjimečných případech. Dnes se chov freiberga soustřeďuje převážně do hřebčína v Avenches, který je zaměřen hlavně na výběrové koně. Dává se důraz na výkon, proto koně procházejí zátěžovými zkouškami.

 

Popis a charakteristika

Jak již původ tohoto plemene napovídá, jedná se o koně s pevnou a mohutnější tělesnou konstitucí. Jak by také ne, když byl již od počátků využíván hlavně v hornatějších terénech, kde těchto vlastností bylo potřeba.

 

Jelikož freiberský kůň je smíšeného původu, jeho znaky nejsou až tak sjednoceny, jako například u jiných přísněji šlechtěných koní. Ve většině případů ale platí, že jde o chladnokrevníka sice menšího vzrůstu, ale zato mohutnější kostry. Krk má krátký, hlavu malou, lehce podobnou arabovi, ale poměrně těžkou. Jeho tělo je svalnaté, má malé rousy a silné nohy s velkými kopyty. Jeho krok i akce jsou kvalitní. V kohoutku měří okolo 150 až 157 centimetrů, váží něco mezi 550 až 650 kilogramy.

 

Kůň je to velice učenlivý a snaživý. Při výcviku není problémový; je velice pohyblivý.

U výběrových freibergů se dává v rámci jejich chovu důraz hlavně na podsaditost, sílu a energičnost.

Zbarvení může být různé, není nijak omezováno. Chová se ve všech čistých barvách - nejčastěji jako bělouši.

 

Využití

Freiberský kůň se již od počátků využíval hlavně na farmách k zemědělským účelům. Díky výkonnosti se jeho kvality uplatňovaly i v horských oblastech Alp. Mimo jiné byl také v těchto vyšších zeměpisných šířkách užitečný jako náhrada za techniku.

V dnešní době je vhodný i ke klasickému ježdění a soutěžím.

Švýcarská vláda se velmi zajímá o chov tohoto plemene a posiluje jej svými dotacemi.