Nemoci koní

 Rozštěp kopyta

- příčina: špatná rohovina, suché prostředí

- příznaky: vertikální prasklina na kopytě, která se zvětšuje, při hlubším proniknutí může kůň začít kulhat

- léčba: příčný zářez nad rozštěpem

Fixace češky – zablokované koleno

- příčina: mechanismus, který umožňuje spát vestoje – zkrácení jednoho z vazů, je-li kůň chován ve špatných podmínkách

- příznaky: kůň nemůže ohnout zadní končetinu a vleče ji za sebou

- léčba: pro odblokování lehká masáž, někdy nutný chirurgický zákrok

Natažení šlachy

- příčina: rychlý cval, příliš utažená bandáž

- příznaky: zesílená šlacha, je naplněná a na dotyk teplejší, výrazné kulhání

- léčba: chladivý obklad, klid ve stáji, protizánětlivé léky, po 10 – 14 dnech začít provádět

Poranění karpu

- příčina: klopýtnutí a pád na nerovném terénu

- příznaky: otevřené poranění na přední straně karpálního kloubu

- léčba: vyčistit a vypláchnout ránu

Zaskočení do spěnky nebo do šlachy

- příčina: toto poranění si kůň způsobí sám – zadní kopyto poraní př. končetinu (chybný chod, špatný postroj nebo podkování)

- příznaky: otevřené poranění, může být přetnuta šlacha

- léčba: malá poranění vyčistit, větší sešít, po dobu hojení nezatěžovat, zabránit infekci

Zášlap korunky

- příčina: kopyto protilehlé končetiny nebo jiný kůň

- příznaky: poranění v oblasti korunky

- léčba: jako u zaskočení do spěnky nebo šlachy

Poranění spěnky, korunky, karpu nebo hlezna strouháním

- příčina: poranění kopytem protilehlé končetiny

- příznaky: poranění na vnitřní straně kloubu

- léčba: u spěnky nebo korunky jako u zaskočení do spěnky nebo šlachy, u karpu nebo hlezna pomoc veterináře

Zlomenina kosti

- příčina: mechanická

- příznaky: výrazná bolestivost, kůň zpravidla končetinu nezatěžuje

- léčba: Robert – Jonesův obvaz, dají se napravit zlomeniny hlezna, karpu a níže uvedených kostí, špatná je zlomenina větší kosti nad uvedenými klouby

Nemoci trávicí soustavy

Kolika se projevuje bolestmi břicha. Je často způsobena špatným zažíváním v důsledku změn ve stravování, pohybem následujícím příliš brzy po krmení nebo přítomností červů. Kůň, který má koliku se většinou válí, kope do břicha a neustále se na své břicho otáčí. Pokud získáte u koně podezření na koliku, nenechte ho válet, ale pomalu ho voďte, popřípadě přes něj přehoďte deku a ihned volejte veterináře, protože tahle nemoc může být i smrtelná.


Střevní paraziti jsou jedním z nejběžnějších příčin zhoršení zdravotního stavu. Roupi, plicní střečci a tasemnice mohou způsobovat zdravotní potíže. Kůň si pak dře ocas, kašle, trpí kolikou, chudokrevností a může i uhynout. Koně by se měli odčervovat jednou za šest až osm týdnů.


Řádky jsou onemocnění, při němž koni oteče horní patro. Membrána patra vylučuje lubrikační tekutinu, která se nazývá mukus. Ta koni brání v přijímání potravy a může mu padat rozžvýkaná potrava z tlamy. Řádky mohou být způsobeny nerovnováhou v krmivu a někdy se objevují, když kůň v mládí ztrácí mléčné řezáky. Také ostré zuby mohou způsobovat špatné přijímání potravy, a proto je důležité, aby je pravidelně prohlížel veterinář.


Dýchací problémy


Kašel bývá způsoben virovou nebobakteriální infekcí. Může trvat dlouho a může být velmi úporný. Některé druhy kašle jsou způsobeny alergiemi na houby nebo spory obsažené v seně a slámě. Kůň v tomto stavu by neměl příliš pracovat.


Hříběcí je vysoce nakažlivé onemocnění především u hříbat. Vysoká horečka je vystřídána nosním katarem, oteklými uzlinami a abscesy. Kůň nakažený touto nemocí by měl být izolován a léčen až do úplného uzdravení.


Koňská chřipka je virové onemocnění. Kůň s touto nemocí by měl být izolován a měl by odpočívat. V ideálním případě by měli být všichni koně proti chřipce očkováni.




Kožní problémy


Vši jsou na jaře běžným koňským cizopasníkem. Způsobují svědění. Srst koně, který má vši je matná a může dojít i k úbytku váhy. Všechny zasažené plochy je dobré ošetřit zásypem proti blechám a po 14 dnech opakovat.


Svrab je silně nakažlivá choroba způsobená parazitickými roztoči. K běžným příznakům patří svědění, mokvající strupy a vypadávání srsti. Lékař předepíše speciální krémy nebo koupele, které koni pomohou.


Svěděnka je reakce na kousnutí určitého druhu mušky, která je aktivní od dubna do října. Tomuto problému lze předcházet tak, že koně zavíráme do stáje brzy na večer a stáj vystříkáme repelenty.




Střečci kladou vajíčka na kůži koně. Jejich larvy proniknou pod kůži a způsobí velmi bolestivé puchýře. Larvy musí být chirurgicky odstraněny a rána vyčištěna a poprášena antiseptickým nebo antibiotickým práškem.


Kopřivka je většinou náhlou alergickou reakcí ne rostliny, hmyzí kousnutí nebo změny v potravě. Těžké případy vyžadují pozornost veterináře.


Sedlové otlačeniny se neřadí k chorobám, ale čato se vyskytují zvláště u provozních koní. Jsou to otoky nebo rány na koňském hřbetě a jsou způsobeny sedlem nebo podbřišníkem. Všechny otevřené rány je třeba pečlivě vymýt, osušit a posypat antiseptickým zásypem. Kůň by neměl být sedlán, dokud se rány nezhojí.


Trichofytóza je vysoce nakažlivé plísňové onemocnění, jímž se mohou nakazit i lidé. Léčí se protiplísňovými obklady a speciálními léky přidávanými do potravy. Kůň nakažen touto nemocí by měl být izolován a veškeré jeho vybavení dezinfikováno.

 

Nemocného koně lze hned na první pohled odlišit od koně zdravého. I přesto, že projevy mohou být různé, hlavní známkou nemoci je neobvyklé chování koně. Projevuje se nervozita, plachost, otupělost, křeče apod. Další změnou může být nechutenství, průjem, hrbení, lehání a vstávání, válení se, teplota a kašel. Může být snížená i výkonnost koně. Na povrchu těla mohou být opuchliny, rány, vředy, ztráta srsti,... Jindy je srst bez lesku, suchá a zježená. Zjistíme-li u koně některé z uvedených příznaků, je třeba neprodleně se pokusit o stanovení předběžné diagnózy a přivolat veterináře.
 

Naopak zdraví kůň má lesklou a přiléhavou srst, jasné oči bez zákalu a tělní dutiny a otvory nemají výtoky. Kůň má chuť k jídlu a pití, normálně močí a kálí. Také jeho tep a teplota jsou normální.

Teplotu měříme teploměrem v konečníku 3 - 5 min. Teploměr potřený vazelinou vsuneme krouživými pohyby mírným tlakem do konečníku. Naměřenou teplotu zapíšeme a nahlásíme veterináři.
Při zjišťování dechu pozorujeme zvedání a klesání krajiny břišní a počítáme počet dechů / 1 min. Zvíře musí být v klidu, nejlépe ležící.
Tep zjišťujeme přiložením ruky na tepnu na těle zvířete. Počítáme ozvy srdce / 1 min.



 

TRIAS KONÍ

Rektální teplota
 
Hříbata 1 - 14 dnů stará 38,8 - 39,8°C
Hříbata 1 - 4 roky 37,5 - 38,5°C
Dospělí koně 37,5 - 38,0°C
Počet dechů v klidu
 
Hříbata 1 - 14 dnů 18 - 26
Hříbata 1 - 4 roky 14 - 18
Dospělí koně 8 - 16







 
Počet tepů v klidu
 
Hříbata 1 - 2 dny 100 - 120
Hříbata 14 dnů 80 - 90
Hříbata 3 - 6 měsíců 64 - 76
Hříbata 6 - 12 měsíců 48 - 72
Hříbata 1 - 2 roky 40 - 56
Dospělí koně 28 - 40



Také výkaly koně nám mohou leckdy napovědět o zdravotním stavu koně. Trus by měl být dobře utvářený, lehce vlhký a neměl by mít pronikavý zápach. Zjistíme-li např. přítomnost slizu v trusu, signalizuje to zažívací potíže. Silně páchnoucí žluté výkaly zase upozorňují na možné onemocnění jater nebo přítomnost parazitů.
Koňská moč je slámově žlutá. Je-li hustá nebo tmavě zbarvená, jde pravděpodobně o onemocnění ledvin a krvavá nám signalizuje zánět ledvin. Nadměrné močení je příznakem cukrovky a spouštění po kapkách oznamuje zánět močového měchýře.
Nemocí je celá řada a je pouze na odborníkovi, aby určil diagnózu a postup léčení. V žádném případě však není na škodu, můžete-li si sami předběžně určit o jaké onemocnění by se mohlo jednat.
Jak už bylo řečeno nemocí je spousta, tak alespoň stručně některé z nich.
Nemoci dělíme na NEINFEKČNÍ, INFEKČNÍ, které dále mohou být virového či bakteriálního původu a PARAZITÁRNÍ. Nejčastěji se však ale asi setkáte s "onemocněním" chirurgického charakteru. To jsou řezné a bodné rány, oděrky, apod. A tak byste měli vědět, jak při takovýchto poraněních poskytnout PRVNÍ POMOC.




FIXACE KONÍ
Při ošetřování poranění, poskytování první pomoci či aplikaci léčiv je nutné zvíře fixovat. Tato fixace musí být samozřejmě přiměřená danému úkonu.
Proto ji můžeme provádět různými způsoby:
 

  • pouze ohlávkou, udidlem, klapkami na oči
  • nosním skřipcem tzv. fajfkou - je to smyčka utahující horní pysk, nepoužívat déle než 15 min.
  • zvednutím přední nohy
  • fixací zadní končetiny - pomocí lonže, kterou provlečeme mezi předními a uvážeme za krk





    PODÁVÁNÍ LÉKŮ

    Při onemocnění zvířete veterinář určí jak a jaké léky budou při léčbě použity. Jelikož léčiv je celá řada tak i jejich aplikace může být prováděna různými způsoby. Veškerou vnitřní aplikaci (s výjimkou těch, které lze podávat v pitné vodě či krmivu) smí provádět pouze veterinář.

    Aplikace tedy může být:

    Vnější
     
  • to jsou zásypy, masti, roztoky

    Nanášíme je:
     
  • vatou
  • kartáčkem
  • špachtlí
  • můžou být i ve formě rozprašovačů


    Vnitřní
    Orálně
     
  • prášky, pilulky, tablety, lektvary, roztoky
  • hromadná aplikace v pitné vodě, v krmení (je možné i pomocí nosojícní sondy přímo do žaludku)
    Rektálně
     
  • tekutá léčiva, čípky
  • léčiva jdou přímo do krevního oběhu, jsou vynechána játra
    Uterinní
     
  • do dělohy
  • masti, čípky, tablety, roztoky
    Inhalace
     
  • do plic
    Injekčně
     
  • Subkutanní (podkožní) - tuberkulinace
  • Intramuskulární (vnitrosvalová) - antibiotika
  • Intravenózní (vnitrožilní) - přímo do krevního oběhu. Provádí se do krční žíly.

    Při podávání léků se vždy řídíme pokyny veterináře.
  •