Kob
Světoznámý kob je i přes svou robustní postavu velmi všestranný. Podle Angličanů má mít ideální příslušník koba „hlavu jako komorná a zadek jako kuchařka". A jak se zdá, tento idiom sedí. Zajímavé také je, že kob není plemeno, ale jen typ koně.
Původ a historie
Tento typ je těžší jezdecký kůň. Velšský a normandský kob jsou uznaná plemena, zatímco irský a anglický kob nemají vyhraněné znaky. Všichni příslušníci tohoto typu však mají své předky původně vyšlechtěné z clevelandů, shirů a irských tažných koní.
Než lidé vynalezli motory a s nimi spojené dopravní prostředky, byl kob v Anglii nepostradatelnou součástí každé domácnosti. Pro svou konstituci byl brán jako nejsilnější kůň ve stáji, proto také byl zapřahán pro potřeby rodiny nebo její členy vozil v sedle po farmě a na nejrůznější projížďky. Díky jeho síle mohly na jeho hřbet usednout i těžší váhy.
Popis plemene
I když jde o koně robustního, hlava musí být jemná, s širokým čelem, rovná. Nasedá na krátký, ale i přesto s tělem souměrný krk, který musí mít jistou eleganci a při tom nesmí být klenutý. Plece jsou dosti šikmé, to proto, aby chod koba byl plochý, nízký a pro jezdce velmi příjemný. Co se dále týče chodů koní tohoto typu, nejobvyklejší je klus, to však neznamená, že nedovedou vyvinout i dobrý trysk.
Trup koně je zavalitý, hřbet je krátký, záda dobře osvalená, prsa široká. Kohoutková míra je v průměru 152 cm, kob nesmí přesáhnout výšku 155 cm.
Co se týče barvy, jsou kobové velmi rozmanití. Vlivem irských tažných koní však mezi nimi najdeme i značný počet běloušů. Nezavrhovanou raritou je strakáč.
Charakteristika
Kob je kůň velmi spolehlivý, mírný a inteligentní. Doporučuje se i pro jezdce staršího věku, to pro jeho klidnou povahu - je o něm kupříkladu známo, že v terénu až na výjimky nevyhazuje. Zavalité tělo poskytuje jezdci dostatek jistoty, i když se dá o kobovi říct, že je těžkopádný. Kůň se pro svou výšku snadno postrojuje i odstrojuje.
Využití
Víceúčelovost a výkonnostní všestrannost - to charakterizuje právě koba. Tohoto koně můžeme jak zapřáhnout, tak vzít pod sedlo. Pod těžkým jezdcem může bez obtíží cválat i skákat. Skoková zkouška je povinná i pro pracovního koba, jednoho ze tří chovaných forem, vedle koba lehkého a těžkého.
Zajímavost
V roce 1948 byl ve velké Británii vydán zákaz kupírování a přistřihování ohonu. Do té doby bylo zvykem kobům ohon krátit. Koni se tak dostalo sportovního vzhledu, avšak šlo o zvyk velmi krutý. Dnes se ocas tedy nechává přirozený, jen hříva se zastřihuje nakrátko, aby dobře vynikla linie osvaleného krku.
